Historie
Z historie obce
Jak vznikl název „Čelkovice“ se přesně neví. Dějepisec Roman Cikhart považuje název ČELKOVICE za chybný – za zkomoleninu. Původně se prý ves nazývala Celkovice (odvozeno od osobního jména „Celek“). Politolog a historik Dr.Dr.Jan Berwid-Buquoy zastává tendenci opačnou: Žádnou osobu jménem „Celek“ nelze najít, která by dávala popisovanému místu charakter. V německých záznamech, ze začátku 14. stol., je ves jmenována jako „Czelkowitz“ (čti: Čelkovic). Nejstarší dochovaný záznam je tedy „Čelkovice“ a nikoli „Celkovice“. Je ovšem docela možné, že v písemnostech se názvy střídaly - jednou s háčkem a podruhé nikoli.
Kdy byly Čelkovice založeny není zcela doloženo, ale do roku 1307 patřili biskupství pražskému. Poté zakupuje obec i s přilehlými pozemky Jindřich I. z Rožmberka a nejdříve jí připojuje k Příběnicům. V roce1437 postoupil Oldřich II. z Rožmberka vesnici obci Táborské.
V 16. století zde bylo již 15 usedlostí. Tzv. „Lucinovský dvůr“, ve vsi, byl v letech 1680 - 1682 v držení Viléma Fellnera z Feldeggu. Část vesnice a okolí zakoupil také Václav Perger z Rozenvertu, který zde v roce 1702 zemřel. Po jeho smrti synové Jan a František ( v roce 1708 ) prodali ves opět městu Tábor.
Historie Lázní v Čelkovicích
V hlavní jámě sv. Trojice, 80 later hluboké, jsou tři horizonty čili patra. První patro je od povrchu 86 m hluboko a v této hloubce protíná šachtu štola „sv. Jana Nepomuckého“, 700 sáhů dlouhá, která vyúsťuje v údolí nad lázněmi, v místě, odkud připojenými rourami vytéká železitá voda do lázní. Druhé patro šachty je v hloubce 121 m a třetí 155 m od povrchu. Byla by tedy výška vody v zatopené šachtě kolem 70 m.
Když r. 1764 Bernard Kössler přes protest obce táborské obnovil dolování na Horkách, podali Táborští proti tomu stížnost, v níž uvádějí, že jim hornickými pracemi „největší jejich poklad, totiž léčivá voda, byla docela odříznuta“.
V odpověď píše vrch. Horní správce v Příbrami Alex. De Adda, že u ústí dědičné štoly sv. Jana Nep., žádná budova ani lázeň nestávala a také nyní (1764) tam nestojí, nýbrž jen čtyřhranná dřevěná kašna byla tu zřízena. Teď však, když ústí štoly opět otevřeno, teče prý voda zase po jejím spodku jako dříve.
Roku 1833 měl čelkovické lázně Josef Hermann, který žádal těžařstvo dolů o puštění minerální vody ze štol. Bylo mu to povoleno pod podmínkou, že si vodovod na svůj náklad zřídí a bude povinen jej odstraniti, kdyby horní úřad proti tomu něco namítal.
Majitelé lázní v pozdější době, manželé Plockovi, stěžovali si prý často na to, že jim havíři vodu na druhou stranu vrchu za Pintovku k „pecím“ (vlčí důl) zavedli (snad proto, že jim nedávali dost piva), takže pro lázeňské hosty bylo nutno nositi vodu z řeky.
K znovuzřízení horeckých dolů mělo dojíti v roce 1907 a pak r. 1911, kdy majitel, který je od obce táborské koupil, chtěl tu práci zahájiti. – Jak sdělil mi před lety onen pán závodní (správce dolu), který zde práce hornické říditi měl, nedošlo k tomu následkem smrti majitelovy. Jeho syn, architekt, neměl o doly zájmu. (9) (zdroj: Název: TÁBOR. Číslo 49. Ročník LXV.. V Táboře dne 18. prosince 1931.)
Tento zajímavý architektonický objekt časem zchátral, zdevastovanou budovu zakoupila stavební firma „Karel Dvořák“ v Táboře a přestavěla jí na luxusní čtyřhvězdičkový hotel s restaurací (OREA HOTEL LÁZNĚ).
Hřbitov
Je umístěn jižně od centra Tábora (Žižkova náměstí), na jižním konci Čelkovic, na kopci směrem k obci Větrovy. Je odtud hezký pohled na celou oblast Čelkovic a dokonce na samotný Tábor – ulice Na Parkánech, atd. Původně byl společný pro Horky a Větrovy. V roce 1921 byl hřbitov postaven obyvateli těchto oblastí, a tak každé popisné číslo podle své vykonané práce na tomto díle vykoupilo si část hřbitova. Po pravé straně brány na hřbitov je umístěna lavička. Hřbitov byl nedávno nově opraven – nová omítka je patrná na zdech hřbitova i zde umístěných budovách. Ke hřbitovu vede cesta lemovaná lípy a jiným lesním porostem, kousek před hřbitovem je spleť polních cest, které vedou do různých směrů. Okolí hřbitova je podivuhodně klidné, tiché, ačkoliv je poměrně blízko Tábora, ale přitom obklopené malebnou krajinou. Nutno říci, že je odtud krásný výhled na město.
Osobnosti
V Čelkovicích se narodil Bohumil Mladý (30. října 1881- 23. června 1942 v Praze), spisovatel, vydavatel a redaktor časopisu „Četnický obzor a „Ročenka českého četnictva“.
Spojení
Do roku 1935 po mostě a dál přes obec vedla hlavní ( a jediná) silnice z Tábora směr Bechyně – značný výškový rozdíl do obce Horky překonávala silnice několika serpentinami. Potíže rostoucího provozu v této části Tábora vyřešila stavba velkého obloukového mostu přes Lužnici v letech 1934-1935. Od té doby slouží „čelkovická“ silnice jako místní komunikace od starého mostu až k napojení na silnici číslo 137 Tábor-Bechyně (Týn nad Vltavou) u výletní restaurace „Pintovka“ ve východní (spodní) části Horek.
Zdroj: Wikipedia
